|
|
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu
Ladman, Michal ; Zahradníková, Radka (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Dopady pozůstalostního řízení do procesního nástupnictví v civilním procesu Abstrakt Cílem této práce je provést komplexní přehled o průniku zákonné úpravy pozůstalostního řízení a procesního nástupnictví v civilním procesu, které jsou spolu neoddělitelně spjaty. V konkrétních případech záleží na prvotním vyřešení dědického řízení, aby vůbec mohl být určen procesní nástupce účastníka. Soud v civilním řízení musí vyčkávat až soudní komisař provede potřebné úkony a je schopen vydat konečné usnesení o pozůstalosti. Pro účely práci jsou položeny tyto otázky: Jaká je současná právní úprava procesního nástupnictví při ztrátě procesní subjektivity jednoho z účastníků? Jakými způsoby může skončit pozůstalostní řízení? A jaký to má dopad do procesního nástupnictví v civilním procesu? K dosažení cíle práce jsou využity zejména metody deskripce platné právní úpravy a analýzy konkrétních právních institutů, případně syntézy jednotlivých ustanovení k vyvození závěrů o dopadech pozůstalostního řízení. Práce je rozdělena do čtyř okruhů, které jsou vzájemně provázány. Po úvodu obsahujícím cíle a shrnutí zamýšleného obsahu práce následuje rozsáhlejší obecné pojednání o pozůstalostním řízení. V druhé části je rozebráno obecně účastenství v civilním procesu. Ve třetí části, která začíná krátkým rozborem překážek v řízení, je...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele
Fučíková, Tereza ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele Abstrakt Tato diplomová práce s názvem Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele se zabývá řízením o pozůstalosti jako takovým s důrazem na přechod dluhů zůstavitele na jeho právní nástupce a jejich vypořádání. Práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola obsahuje obecné seznámení se základními principy a zásadami civilního práva procesního, nesporných řízení a dědictví, s účelem řízení o pozůstalosti a s prameny práva, ze kterých se při pozůstalostním řízení vychází. Další podkapitoly jsou věnovány také vymezení pravomoci a příslušnosti soudu a identifikaci osob zúčastněných na řízení. Druhá kapitola se zabývá průběhem řízením o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele od jeho zahájení po jeho pravomocné skončení. V kapitole je rozebráno mimo jiné předběžné šetření, zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, samostatné podkapitoly jsou věnovány výhradě soupisu pozůstalosti a konvokaci věřitelů. Dále je pojednáno o samotném projednání pozůstalosti a rozhodnutí o pozůstalosti. Poslední podkapitola se krátce zabývá dodatečným projednáním pozůstalosti. Třetí kapitola pojednává samostatně o likvidaci pozůstalosti, jelikož se od řízení o pozůstalosti v mnoha ohledech zásadně liší a lze ji považovat...
|
|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Řízení o dědictví
Černá, Kamila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o dědictví Cílem této diplomové práce je podrobně popsat celý průběh dědického řízení. Ačkoli platí pravidlo, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele, musí dědické řízení vždy obligatorně proběhnout. Jde tedy o zákonem stanovený postup, který vede notář jako soudní komisař pověřený příslušným soudem. V jeho rámci soudní komisař zjišťuje zůstavitelovi dědice, jeho majetek a dluhy. Skončením řízení o dědictví je pak postaveno najisto uspořádání majetkových vztahů po zůstaviteli. Zjednodušeně lze říci, že výsledkem dědického řízení je rozdělení majetku a dluhů zůstavitele mezi dědice. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje historii dědického řízení a postavení notáře jako soudního komisaře. Mapováno je období od první republiky až do současnosti. Dále je zde charakterizováno současné dědické řízení, jeho funkce a prameny právní úpravy, včetně jeho vymezení jako řízení nesporného vůči řízení spornému. V rámci druhé kapitoly je rozebrána problematika pravomoci a příslušnosti soudu k řízení o dědictví. Je zde zařazena i podkapitola o dědictví s cizím prvkem, tj. dědictví, kde zůstavitel nebyl v době smrti českým občanem nebo dědictví, které se alespoň z části nachází v cizině. Nastíněna je i předpokládaná sjednocující právní úprava kolizních norem dědického práva pro...
|
|
|
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti
Stoklasová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o řízení o pozůstalosti. Práce je primárně zaměřena na spory o dědické právo, ke kterým může během pozůstalostního řízení docházet a které je nezbytné před závěrečným rozhodnutím o dědictví zákonem předepsanými způsoby řešit. Obsah této práce je členěn na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola je věnována obecné charakteristice řízení o pozůstalosti. Účelem bylo popsat, které právní předpisy řízení o pozůstalosti upravují, na jakých zásadách řízení stojí a jak vypadá jeho běžný průběh. Kapitola druhá je zaměřena na samotné spory o dědické právo. V podkapitolách je popsáno, co je to spor o dědické právo a jak ho vymezuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Dále je opačně nastíněno, co judikatura či komentářová literatura za spor o dědické právo nepovažuje, ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé. Postup při řešení těchto sporů se odvíjí od toho, zda spor spočívá jen na právním posouzení situace, anebo jsou předmětem sporu ty skutečnosti, od nichž se odvíjí dědické právo jednotlivých osob. Cílem podkapitoly, která je zaměřena na vývoj právní úpravy od vzniku samostatného Československa, bylo poukázat na to, jak se proměňovat přístup k řešení těchto sporů. Třetí kapitola je věnována sporům skutkovým, protože při jejich...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby
Hönig, Ondřej ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato rigorózní práce s názvem "Řízení o pozůstalosti se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele - fyzické osoby" se věnuje řízení o pozůstalosti z pohledu, resp. se zaměřením na přechod dluhů zůstavitele na právní nástupce, neboť tato oblast práva doznala po rekodifikaci soukromého práva v předešlých letech podstatných změn a vyvolává řadu otázek právní nauky i praxe, přičemž tyto otázky nejsou dosud zpravidla uspokojivě zodpovězeny. S ohledem na aktuální společenský vývoj lze předpokládat, že dluhy se v pozůstalostech budou objevovat čím dál častěji, a právě proto si toto téma zaslouží náležitou pozornost. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola práce se zaměřuje na teoreticko-právní vymezení jak samotného řízení o pozůstalosti, včetně postavení notáře jako pověřeného soudního komisaře provedením úkonů soudu prvního stupně, tak vymezením institutu dluhu, jeho koncepce, promlčení a přechodu na právní nástupce. Druhá kapitola navazuje na závěry učiněné v kapitole předchozí a zasazuje je do roviny platného procesního práva, neboť rozebírá postup soudního komisaře při řešení pozůstalostních řízení, kdy zůstavitel zanechal dluhy. Pozornost je věnována základním zásadám dědického práva i řízení o pozůstalosti. Obsah třetí kapitoly se zaměřuje na likvidaci pozůstalosti, která svým charakterem...
|
|
|
Pozůstalostní řízení se zaměřením na řešení sporných otázek
Benko, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ŘEŠENÍ SPORNÝCH OTÁZEK Klíčová slova: pozůstalostní řízení, sporné otázky v pozůstalostním řízení, řešení sporných otázek Přestože je pozůstalostní řízení pravidelnou agendou pouze jediného právnického povolání v České republice - notářů - je vhodné mu ze strany ostatních členů právnické obce věnovat pozornost alespoň do té míry, aby o něm měli obecný přehled. Tato znalost pak najde uplatnění nejen v jejich profesní, ale i soukromé sféře. Příslušníci advokátního stavu pak musí mít tyto znalosti podstatně širší a hlubší, neboť při jejich zastupování v řízení před notářem jako soudním komisařem mohou vzniknout a také vznikají situace, kdy je sporné, zda je někdo dědicem, jaký majetek tvoří pozůstalost, aj. Cílem této práce tedy zejména je podat širší odborné veřejnosti výklad o pozůstalostním řízení, který dodá obecný přehled o jeho běžném i komplikovanějším průběhu, upozorní na potenciálně vzniknuvší spory a sporné otázky, a členům notářské obce pomoci s každodenním výkonem soudního komisariátu a přispět jasnějšímu a jednotnějšímu řešení (nejen) sporných otázek v pozůstalostním řízení. První polovina této práce je věnována vývoji a teoretickému pozadí pozůstalostního řízení s tím, že se jej snaží v podstatných bodech chronologicky kopírovat. Jsou zde rozebrány jeho...
|
|
|
Notář a civilní proces
Krejčí, Kristina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analyzovat postavení notáře v českém právním řádu s důrazem na jeho činnosti související s Práce se člení na tři kapitoly. Úvodní kapitola se zabývá historií notářství až po současnou právní úpravu a objasňuje základní principy notářské činnosti. Věnuje se také otázkám organizace notářských úřadů a profesní samosprávy notářů. Nejrozsáhlejší část práce tvoří druhá kapitola, která objasňuje vztah činnosti notáře a táře coby soudního komisaře, kterou notář zastává v řízení o pozůstalosti. Při jejím výkonu se činnost notáře podobá činnosti soudce, když notář celé pozůstalostní řízení od okamžiku svého pověření soudem prvního stupně zajišťuje a v rně rozhoduje. Další podkapitola druhé kapitoly se věnuje roli notáře při sepisování notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Notářský zápis sepsaný podle zákonných požadavků, pokud obsahuje doložku o vykonatelnosti, představuje veřejnou listinu, která slouží v rámci vykonávacího, resp. exekučního řízení, jako titul pro výkon rozhodnutí, resp. exekuční titul, díky čemuž dochází k "přeskočení" řízení nalézacího. Tato podkapitola podrobně rozebírá jednotlivé druhy těchto zápisů a jejich význam ve ávacím, resp. exekučním řízení, přičemž tím objasňuje významné projevení principu Třetí kapitola se věnuje dalším činnostem notáře, které souvisí s první...
|
|
|
SJM v řízení o pozůstalosti
Kočerová, Veronika ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce na téma "SJM v řízení o pozůstalosti" je analýza pravidel upravujících institut společného jmění manželů a jejich aplikovatelnosti v řízení o pozůstalosti. V diplomové práci se zaměřuji na problémy související s neprovázaností úpravy SJM a dědického práva, a to jak dědického práva hmotného, tak procesních pravidel pozůstalostního řízení. Dále upozorňuji na tenzi mezi principem autonomie vůle zůstavitele a principem ochrany pozůstalého manžela, která se projevuje při vypořádání SJM v pozůstalostním řízení i v samotném postavení pozůstalého manžela při dědění. V závěru práce srovnávám českou úpravu SJM v řízení o pozůstalosti s úpravou anglickou, přestože jde o zemi jiné právní kultury, kde institut SJM dosud nebyl plně zaveden. Pro českého zákonodárce by však při tvorbě pravidel přizpůsobujících institut SJM dědickému právu mohla být inspirací vysoká míra ochrany, která je v anglickém řízení o pozůstalosti poskytována pozůstalému manželovi.
|
|
|
Právnická povolání v justici
Prchlíková, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé: Má diplomová práce nazvaná Právnická povolání v justici je zaměřena na notáře. Tato vybraná profese má základy již ve starověkém Římě. Zmíněná historická etapa založila tradici tohoto povolání vyskytujícího se v kontinentálním typu právní kultury. Zvláštní postavení notáře mezi jinými právnickými povolání plyne z titulu jeho funkcí. Činnost notáře se opírá o obecné právní zásady včetně těch ústavních. Účelem mé práce je analyzovat a popsat výkon profese notářů v jejich praxi. Text práce je rozdělen na 7 kapitol. První z nich obsahuje základní informace o notářích jako druhu právnického povolání, rozdílu poskytování právní pomoci a právních služeb a konečně způsobem úpravy jednotlivých právnických profesí zvláštními zákony, jakým je například i notářský řád. Druhá kapitola se zaměřuje na historii tohoto povolání a vliv na jeho současnou podobu v České republice. V třetí pasáži nazvané "Notář v právním řádu české republiky" jsem blíže představila některé základní pojmy z praxe a její podstaty, např. tedy pojmy jako notář, notářská činnost, organizace notářství a profesní samospráva. Ve stejné části jsem objasnila proces nástupu do notářského úřadu včetně potřebných předpokladů kandidátů, výběrového řízení, jmenování do funkce a také systematiku pramenů práva. Kapitolu jsem ukončila výkladem zařazení...
|
host ::
RSS.